Ačkoliv předchozí sezóny přinášely spíše zklamání, letošní ročník se nesl v duchu nového začátku. Tým vytvořil pevné jádro už v letní přípravě, semkl se kolem společného cíle – postupu – a začal budovat silnou partu, která nakonec v rozhodujících momentech ukázala obrovskou sílu.

Úvod sezóny byl snový: 10 výher v řadě se ztrátou jediného bodu. Rezerva mužů se držela na čele tabulky a získávala respekt ostatních. Přelom roku však přinesl první komplikace – v lednu přišly dvě porážky a jen 5 bodů z 12 možných. Tým si uvědomil, že sezóna rozhodně není hotová. Tehdy si kluci řekli, že nemají nic jistého, a pokud chtějí postoupit, musí zabrat. Věděli, že do posledních 6 zápasů musí dát všechno.

Slova se proměnila v činy – v posledních 6 zápasech tým neztratil ani bod a dominantně si zajistil postup. Definitivní rozhodnutí padlo už na předposledním turnaji v Černošicích. Přesto měla mužská rezerva ještě jeden cíl: získat mistrovský titul. Při závěrečném turnaji v Neveklově šlo o všechno – nepřímý souboj s rivalem Young Boys rozhodoval. Rezerva mužů vyhrála i poslední 2 zápasy a zajistila si 1. místo s náskokem 6 bodů (7 bodů před kontumací posledních zápasů Neveklova), se skórem 136:59 a celkových 18 výher z 20 zápasů (včetně 2 výher po nájezdech) a jasnou pozici vítěze celé ligy.

Kromě výsledků ale zůstane sezóna 2024/2025 zapsána hlavně jako ta, kdy se vytvořila pevná parta, která spolu nejen vyhrávala, ale také držela ve všech chvílích.

Rozhovor s trenérem mužské rezervy Davidem Vamberou

Jak bylo zmíněno v článku výše, mužská rezerva v letošní sezóně ukázala nejen výborné výsledky na hřišti, ale především týmový charakter, odhodlání a obrovský posun v přístupu. Jak celou sezónu vnímal hrající trenér týmu David Vambera? Co bylo podle něj klíčem k úspěchu a co plánuje do budoucna? Na to se Davida zeptal Alex Petrovič.

Ahoj Vamby, letošní sezóna B-týmu byla spanilá jízda, završená prvním místem a zaslouženým postupem. Jak ji hodnotíš?

Ahoj, za mě to byla nejlepší sezona, co jsem zažil, a to myslím opravdu vážně. Obrovské nasazení hráčů, vytvoření pevného jádra rezervního týmu a splnění našeho cíle, který jsme si stanovili na konci minulé sezony, a to jasný postup výš tak abychom v budoucnu mohli být oporou A-týmu, ale to je ještě daleká cesta.

B-tým si prošel předtím krušným obdobím, kdy vlastně sestoupil z druhé nejvyšší ligy v kraji až do té nejnižší. Kde si myslíš byl hlavní klíč, aby se to následně obrátilo k lepšímu.

Nemohu úplně srovnávat minulé sezony, protože jsem se jich neúčastnil, ale podle mého názoru těch klíčů k úspěchů bylo několik. Určitě nás tuto sezonu podržel brankář. Také jsme se snažili držet stálé formace a příliš nezvali hráče z A-týmu, abychom se nespoléhali, že to za nás někdo vyhraje. Zlepšila se komunikace a obecně celé vedení týmu to vzalo poněkud zodpovědněji, kdy jsme tvořili takový malý realizační tým s Matějem Vrablíkem a Miroslavem Matouškem. K ruce nám poté byl Ondra Otáhal, jako trenér mužské složky. Posledním klíčem byli hráči jako takový, kdy se z nich stali dříči, srdcaři, kamarádi, a to pak celé umožnilo vzniknout takovému týmu.

Během sezóny jste ztratili body pouze čtyřikrát a prohráli jste jen dvakrát. Nebáli jste se někdy, že by mohl přijít pokles formy, nebo třeba i výsledková krize?

Tak prohra nebo i remíza samozřejmě vytváří tlak a frustraci, ale zároveň je to zkouška odolnosti jednotlivce, trenérů tak celého týmů. Myslím si, že žádný pokles formy hráčů nepřišel. Strach měl asi každý, aby to dobře dopadlo, ale právě tím kolektivem, morálkou a sebeobětováním jsme to dotáhli do cíle.

Je nějaký zápas, na který budeš z letošní sezóny nejvíce vzpomínat?

Když tak chvilku přemýšlím a mohu vybrat pouze jeden, tak to bude druhý zápas proti FbK Neveklov. Tento turnaj jsme zrovna pořádali a neměli úplně kompletní sestavu. Téměř skoro celý zápas jsme prohrávali, ale díky osobnímu trestu soupeře v čase 35:56 a za stavu 1:2, jsme dostali možnost hrát powerplay bez brankáře. Skvělou trefou nás pak Tadeáš Michl poslal do nájezdů, které jsme nakonec ustáli a mohli se radovat ze dvou bodů.

Čí výkony z týmu by si nejvíce vyzdvihnul?

Ač to dělám nerad, protože mu nechci zvyšovat už tak vysoké ego, tak určitě musím vyzdvihnout výkony brankáře Jiřího Ostráka. Jeho výkony vždy drželi náš sen nad vodou. Bez něho by to nešlo, a to dokazuje i to, že jsme obdrželi nejméně gólů ve skupině. Jinak samozřejmě musíme pochválit celou první lajnu, která prošla skoro beze změny celou sezonou. Chvála i poděkování ale patří všem, protože do toho dali maximum. Kolikrát jsme měli plnou soupisku a ti hráči, kteří se ocitli pod čarou se většinou ukázali na tribuně a podporovali nás jako diváci. To bych chtěl velmi ocenit a zdůraznit, protože to ukazuje, jakou bezva partu lidí jsme dali dohromady.

Můžeš nám na závěr prozradit, jak jste oslavili postup a také jaké jsou ambice do příští sezóny?

Bohužel nepatřím v týmu mezi ty největší pařmeny, tak to je otázky pro jiné. Ambice pro další roky je určitě pokračovat v tom, co se nám povedlo tento rok, a to další postup. Nadále zvyšovat kvalitu hráčů, přátelské prostředí a nadšení pro tento sport.

Autor: Daniel Frič