Rozhovor s trenérem juniorů Petrem Bínou

Naše rozhovory s hlavními trenéry všech kategorií našeho klubu jsou ve finále a posledním, kdo přijal pozvání k rozhovoru, je naše letní trenérská posila –  trenér juniorů Petr Bína.

 

Ahoj Petře, díky že jsi přijal pozvání k rozhovoru:

1) Na úvod bych se chtěl hned zastavit u tvého přestupu k nám do Slavie. V posledním období jsi působil ve Spartě, co tě přimělo kývnout na nabídku Slavie a uskutečnit tento pikantní přestup? 🙂

Na Spartě jsem byl 6 let a byl jsem velmi spokojený. Byla to pro mě nejlepší část mé trenérské kariéry. Nicméně ze strany vedení klubu o mě nebyl do další sezóny takový zájem, jaký bych očekával, a tak jsem začal řešit svoji budoucnost. A když se objevila možnost přestoupit do Slavie, tak jsem po dvoutýdenním váhání nabídku přijal. A zatím určitě rozhodnutí nelituji. Je to pro mě nová výzva a chci pomoct klubu svými dlouholetými zkušenostmi a pomoci klub posunout výš, tam kam si zaslouží. Dalším aspektem bylo to, že jsem chtěl trénovat starší kluky dorost/juniory a to mi ve Spartě nebylo umožněno, a tak jsem moc rád, že to vyšlo ve Slavii. 

 

2) Prozraď nám, jakou máš vůbec trenérskou minulost?

Celkově trénuji již 13. sezónu. Trénovat jsem začínal v klubu FBK Vosy Praha, kde jsem si vyzkoušel trénovat vlastně všechny věkové kategorie. Od těch nejmenších až po mužský A-tým, který jsem pomáhal spoluzakládat. Stejně tak jsem si zkusil trénovat i dorostenky a juniorky, takže i trochu té ženské složky 🙂 

Po šesti sezónách jsem dostal nabídku od Sparty, což bylo pro mě ocenění mé práce a bral jsem to jako ohromný trenérský posun. 6 sezón ve Spartě mi pak dalo hrozně moc a jak jsem říkal v první otázce, bylo to pro mě nejlepších 6 let trénování. I ve Spartě jsem si vyzkoušel trénovat několik kategorií, od přípravky až po dorost. A hlavně díky Spartě jsem se dostal do vrcholového mládežnického florbalu. Působil jsem jako asistent výběrů Prahy starších žáků ročníků 2000/2001, asistent výběrů starších žáků Středočeského kraje ročníků 2002/2003 a jako hlavní trenér výběru dorostu Jihočeského kraje ročníků 2001/2002/2003. Za ty roky u výběrů jsem získal asi největší zkušenosti a jsem za to hrozně moc rád, že jsem mohl trénovat spoustu špičkových mladých nadějí. No a teď začíná nová etapa, tak se na to moc těším. 

 

3) Jak jsi spokojený s kádrem a co očekáváš od nové sezóny? Jaké máš s hráči cíle?

S kádrem jsem moc spokojený. Jsem rád, že se v tomto ročníku sešlo poměrně dost hráčů na takto menší klub a tak mám z čeho vybírat. Kluci jsou super, chtějí na sobě makat, baví je to a hned jsme si spolu sedli, což je pro mě nejdůležitější. Těším se na každý trénink a je pro mě největším oceněním to, když si kluci chválí tréninky, makají na plno a váží si toho, když jim připravím kvalitní trénink. Mám ze společné práce velmi dobrý pocit. 

V sezóně bych chtěl klukům předat co nejvíc mých zkušeností, naučit je spoustu věcí, posunout je florbalově i fyzicky dál a chtěl bych aby na tuto sezónu vzpomínali jako na tu nejlepší v jejich kariéře. Uvidíme tedy, co nám připraví covid a jestli si vůbec ještě zahrajeme, ale to je asi na jiné povídání. 🙂 

 

4) Junioři mají za sebou dva zápasy letošní sezóny. Jak hodnotíš úvodní vystoupení juniorů?

Určitě pozitivně. Jsem rád, že jsme dokázali ze dvou utkání jedno vyhrát a dobře tak odstartovat sezónu. Určitě mě mrzí, že jsme nedotáhli i druhé utkání, ve kterém jsme si určitě také zasloužili bodovat. Bohužel ale narážíme na nízkou produktivitu a celkově musíme hodně zapracovat na hře v útočném pásmu a kolem branky soupeře. 

5) Uvidíme juniory i někde jinde, než na ligových utkáních? Plánuješ se s nimi během sezóny zúčastnit nějakých akcí/turnajů?

Rád bych s kluky určitě vyrazil na nějaký letní posezónní turnaj. Ale uvidíme, jestli nějaké turnaje vůbec budou.. Ale pokud ano, tak určitě někam vyrazíme. 

 

6) Ty stejně jako mnoho tvých kolegů kromě toho, že trénuješ, tak hraješ i za mužský A-tým. Jak se ti daří skloubit trénování s hraním? A jaké máš hráčské cíle do této sezóny?

Určitě se to skloubit dá. Bohužel problém je v tom, že jeden trénink mužů se kryje s naším tréninkem juniorů a proto nejsem tolik v pravidelném tréninkovém rytmu s mužským týmem. A určitě mě to znevýhodňuje oproti ostatním klukům. A právě tohle je asi jeden z důvodů, že zatím příliš nehraji a nemám důvěru mého trenérského kolegy v A-týmu. Nicméně nedělá mi problém si jít zahrát za B nebo C tým. Jako třeba před třemi týdny, kdy jsem si poprvé zahrál se svými juniory v jednom týmu a bylo to super a hrozně jsem si to užil. Takže mé hráčské cíle? Určitě hrát tam, kde mě to bude nejvíce bavit, abych se těšil na zápasy a užil si zápasy, o tom to je. A určitě bych si ještě několikrát rád zahrál opět s juniory a je jedno jestli na A, B nebo C a věřím, že se mi to povede. 

 

7) Můžeš nám prozradit něco o tvé dosavadní hráčské kariéře?

Moje hráčská kariéra není tak obsáhlá jako ta trenérská, takže to bude stručné :). Nehrál jsem mládežnický florbal v žádném klubu, vždycky jen s kamarády po škole nebo za školu na školních turnajích. Florbal pod hlavičkou Florbalové unie jsem začal hrát až v nějakých 20 letech, když jsem se registroval v Bohemce a hrál jsem tam za B a C-tým. Poté jsem spoluzaložil mužský tým ve Vosách a pomohl jsem tým dostat až do současné 6. ligy. Na dvě sezóny jsem si pak odskočil do Kunratic, kde jsem hrál divizi za B-tým Startu98. Pak jsem se na rok vrátil do Vos a teď působím již druhou sezónu tady na Slavii.

 

8) Poslední otázka míří na tvoje další florbalové zaměření, kromě trénování a hraní děláš ještě rozhodčího. Nemáš toho už moc? 🙂

Samozřejmě je to náročné v tom všem florbalu najít ještě čas na pískání. Ale pískat mě hrozně baví, takže si ten čas snažím udělat. Rozhodčí jsem být nikdy nechtěl, ale jednoho dne mě přemluvila moje přítelkyně a udělali jsme si licenci spolu. Pískat spolu bylo taky super. Ona pak ale pískat přestala a já u toho zůstal a jsem za to moc rád. Doporučuji všem vyzkoušet. Je to skvělá zkušenost podívat se na florbal z té druhé strany. Než jsem se stal rozhodčím, tak jsem se na rozhodčí díval úplně jinak a musím říct, že být rozhodčí není vůbec jednoduché. Až skončím s trénováním, tak se chci pískání hodně věnovat a chtěl bych se dostat co nejvýše, třeba do extraligy. 

 

Na závěr bych chtěl všem popřát pevné zdraví, ať zvládneme tuhle těžkou dobu a hlavně, ať můžeme co nejdříve trénovat a hrát. Ať můžeme dělat to, co nás nejvíce baví!

(Navštíveno celkem 146x, dnes navštíveno 1x)