Rozhovor s trenérem A-týmu Ondřejem Otáhalem

33 otahal

Máme tu další ze série letních rozhovorů s trenéry klubu. A vzhledem k tomu, že je o tomto víkendu na programu 1. ligové utkání našeho A-týmu, nemohli jsme přinést rozhovor s nikým jiným, než s trenérem A-týmu Ondrou Otáhalem.

 

Ahoj Ondro, díky že jsi přijal pozvání k rozhovoru:

1) Jak hodnotíš uplynulou premiérovou sezónu v divizi?

Minulou sezónu hodnotím s odstupem především kladně. Přeci jenom na skok o 2 soutěže nebyl tehdejší kádr připraven, a tak proběhlo i doplnění týmu o nové tváře. Něco se podařilo, něco se podařilo méně. Celkově jsme až do posledních kol bojovali o možnost zahrát si play-up, což lze považovat za úspěch.

2) Co očekáváš od nové sezóny? Jaké máš s hráči cíle? Budete s mužstvem útočit na postup?

Od nové sezóny očekávám především to, že se dohraje až do konce. 😀 Jsme Slavia Praha, naše cíle musí být jen ty nejvyšší, a to samé očekávám od hráčů, kteří chtějí A team reprezentovat. Pokud nám v loňské sezóně play-up těsně uniklo, věřím, že letos už budeme v tomto ohledu úspěšní.

3) Jak hodnotíš kvalitu kádru? Došlo během léta k hráčským přesunům v kádru?

Někdy tým posílí i tím, že pár hráčů odejde. To však neplatí o odchodu Filipa Bílka, jehož herní kvality byly nadstandartní. Na druhou stranu se k aktivnímu florbalu vrací opora zadních řad Daniel Blahovec. Velmi rád jsem i za příchod zkušeného univerzála Ondry Jünglinga. Další velmi zajímaví mladí hráči k nám přichází skrze spolupráci s SKV. Rozhodně se nám rapidně zvedá konkurence v kádru, což velmi kvituji.

4) Stejně jako v minulých sezónách budeš opět hrající trenér. Jak se toto dá skloubit a není to pro tým limitující nemít trenéra na střídačce s nadhledem nad hrou?

Tuto dvojroli jsem si nevybral zcela dobrovolně. Když už se však pustím do díla, tak s plnou vervou a nasazením. Asi bych tuto funkci nebyl schopen vykonávat bez dostatečné herní a trenérské praxe. Je potřeba si však uvědomit, že na hřišti rozhodují především hráči a ti nesou hlavní podíl za předvedený výkon a výsledek týmu. Obzvláště pak v podmínkách, kdy hrají prakticky všichni, co jsou k dispozici, je pozice trenéra dumajícího na střídačce mírně přeceňována. V současnosti se podmínky (šířka a složení kádru) výrazně mění, přesto se stále spíše považuji za architekta týmu, který se snaží vštěpit svému kolektivu základní principy a funkční jevy do předváděné hry. Jestli je to tedy limitující? Částečně asi ano, ale 3 roky zpět se tu hrál pražský přebor a dnes je tu celostátní soutěž Divize. Kéž bych tento tým „limitoval“ ještě chvíli podobně úspěšně.

5) Jak jsi se dostal k trénování ve Slavii a jakou máš trenérskou minulost?

V raných začátcích florbalové kariéry mé i mých vrstevníků nás potkalo to největší možné štěstí, a to že nás nikdo netrénoval. Možná i proto jsem u tohoto sportu zůstal natolik dlouho, abych došel k závěru, že umožnit někomu prožít podobné zážitky, jako přineslo běhání s plastovou hokejkou mně, je další logický krok v kariéře. V mém rodném městě Přerově jsem v roce 2012 začal budovat dosud neexistující holčičí strukturu. O 4 roky později bylo již hotovo. Rychlý a úspěšný rozkvět dámského florbalu v FBC Přerov mi pomohl k angažmá v extraligové Olomouci. Následoval přesun do Prahy, a proto si tu nyní povídáme.

6) Nakousl jsem, že již několik let hraješ za A-tým, prozradíš nám tvoji hráčskou historii a jak dlouho vůbec hraješ za Slavii?

Jak už jsem naznačil výše, jsem jedním ze zakladatelů florbalu v Přerově. K prvnímu buly jsem nastoupil v roce 2002 a krom dvou výlučně trenérských sezón hraji od té doby pravidelně až do současnosti. Ve své kariéře jsem si zažil, jaké je to působit pod Radomírem Mrázkem ve Vítkovicích, bojovat o postupy i sestupy v celostátních soutěžích, pravidelně nastupovat v závěrečných skupinových fázích Poháru Českého florbalu. Do Slavie jsem přišel v roce 2017 a přes místo na soupisce B teamu v pražské soutěži se propracoval k A teamu a k celostátní divizi.

7) Jaké máš trenérské ambice, případně i hráčské?

Sám sebe v budoucnu vidím jako trenéra především mládežnických výběrů. Velmi rád bych zopakoval to, co se mi povedlo v rodném městě. Slavia si také zaslouží kompletní dívčí sekci a já věřím, že jsem tady hlavně kvůli tomu. Další svou roli vidím v rozvoji celkové trenérské koncepce v klubu, v tom máme společnou cestu s kolegou Davidem Laho a moc se na ni v budoucnu těším. Má hráčská kariéra se na té aktivní úrovni blíží již ke konci. Nechci předjímat, zda je tohle má poslední sezóna v A teamu či celostátních soutěžích, ale konec je rozhodně blízko. 😀

 

Na závěr bych chtěl poděkovat všem trenérům, hráčkám i hráčům, kteří mě vytrvale podporují a se kterými sdílíme společné vize a sny. Největší díky však patří mé milující přítelkyni Kačce za její obětavost a lásku, kterou dává celé naší rodince a tím mě umožňuje se věnovat naší florbalové Slavii!

Tobě Petře díky za rozhovor a brzy na viděnou!

(Navštíveno celkem 127x, dnes navštíveno 1x)