Rozhovor s dlouholetou stálicí klubu Davidem Laho

Jako další v pořadí přinášíme zajímavý před sezonní rozhovor se stálicí klubu Davidem Laho. David v klubu od nové sezóny působí jako hlavní trenér starších žáků a nově také jako sportovní manažer klubu.

Ahoj Davide, díky že jsi přijal pozvání k rozhovoru.

1) Jak hodnotíš loňskou, bohužel zkrácenou sezónu?

Loňskou sezónu hodnotím ze dvou pohledů – jako hráče a jako trenéra. U toho hráčského s odstupem času převládají jasná pozitiva. Jako nováček divize jsme nastupovali do startu ročníku s cílem odehrát kvalitní zápasy a zabojovat o co nejlepší umístění. Nakonec z toho byl boj o play-up do posledního kola, kde nám chyběl bod k postupu do další části. Z tohoto pohledu jednoznačný úspěch a jsem za něj opravdu rád. Byť nás třeba srážely zápasy s celky ze spodu tabulky, které nás pak o ty rozdílové body připravily. Nicméně i z takových zápasů si můžeme vzít mnoho zkušeností a být v další sezóně lepší.

Jako trenér mám samozřejmě plnou hlavu věcí, které se daly udělat jinak nebo lépe. Vzhledem k ne tak širokému kádru starších žáků nás častokrát velmi limitovaly omluvenky na tréninky a zápasy, sejít se v plném počtu byl občas nadlidský úkol a velký svátek, když se to povedlo 🙂 A byť naším cílem není hra na výsledky, některé turnaje asi nebudou aspirovat na umístění ve zlatém fondu letošní sezóny. Na druhou stranu jsou kluci, kteří letos udělali obrovský výkonnostní progres, i díky tomu, že prakticky vůbec nikde nechyběli a celý rok jeli naplno. Na těchto hráčích bychom rádi do budoucna stavěli a určitě se na ně dříve či později můžeme těšit v mužském A-týmu, potenciál na to mají. 

2) Co očekáváš od nové sezóny? Jaké máš s hráči cíle?

Budeme chtít dohnat manko, které jsme nabrali během posledního půlroku. Přes prázdniny probíhaly pravidelné tréninky pro strže, dorostence a dorostenky. V půlce srpna se konalo tradiční soustředění ve Rtyni, kde jsme se po dlouhé době všichni sešli po hromadě a kvalitně připravili na novou sezónu. Do nové sezóny pak budeme chtít rozložit zátěž na více hráčů tak, aby zejména strži hráli i turnaje s dorostenci. Kromě oficiálních ligových zápasů budeme chtít sehrát pravidelné přáteláky s okolními týmy na Praze 10, případně jet na jiné jednodenní i vícedenní turnaje. Od září chceme postupně přidávat další tréninkové jednotky, kde bychom se věnovali i jiným činnostem nad rámec florbalu – ať už to bude trénování obratnosti, posílení těla, regeneraci nebo nějakým formám teambuildingu. Rozhodně do toho letos chceme šlápnout naplno, není na co čekat.

3) Uvidíme starší žáky i někde jinde, než na ligových utkáních? Plánuješ se s nimi zúčastnit nějakých akcí/turnajů? (možnost se rozepsat o soustředění atd.)

Jak jsem již říkal, určitě ano. Tím, že jsme vlastně přišli o podstatnou část sezóny a letní turnaje, budeme si to chtít letos vynahradit. Už nějakou dobu se bavíme i o vlastním slávistickém turnaji pro mládež, tak kdo ví, třeba se nám to povede zorganizovat už letos. A kdyby ne, turnajů na výběr je přehršel, nebude problém si vybrat 🙂

4) Od nové sezóny budeš v klubu působit i jako manažer sportu. Jak to půjde skloubit s trénováním a hraním (vzhledem k tomu, že hraješ i za mužský A-tým)?

Jo, je to tak. V podstatě jde pouze o jakousi funkci, skrze kterou bych měl zajišťovat servis ostatním trenérům. Ať už v podobě komunikace s vedením klubu, zajištěním materiálních potřeb pro trénování, hal a podobně. Jako důležitý úkol beru diskuzi s ostatními trenéry o dalším směřování klubu a samozřejmě prezentování jejich názorů před ostatními členy vedení. Těžko můžeme chtít, aby všichni táhli za jeden provaz, pokud mezi sebou otevřeně nekomunikujeme o problémech, které nás trápí.

Myslím, že časově se pro mě nic moc nemění, protože doposud jsem byl stejně zvyklý pomáhat u ostatních kategorií. V minulosti to byli navíc mladší žáci, občas elévové, dorostenci – prostě kde bylo potřeba. Navíc u starších žáků se mnou působí i další trenéři Pepa Thím a Martin Bejček, pravidelně nám chodí pomáhat Karel Šafařík, táta jednoho z kluků. V tomhle ohledu vím, že pokud bych například nestíhal nebo mi něco kolidovalo s áčkem, tak se ně mohu spolehnout a trénink proběhne naprosto bez starostí. Tohle je velká pomoc a jsem rád, že nám to tak funguje.

5) Jak se těšíš na sezónu v mužském A-týmu? Jak vnímáš kvalitu týmu a jaké by měl mít tým cíle?

Těším se moc, od února jsme vlastně nehráli soutěžní zápas, což je opravdu dlouho. Přijde mi, že letos máme opravdu silný tým, přišlo pár šikovných hráčů, důležité opory zůstaly. Snad poprvé je tu opravdový přetlak o to, kdo bude v A týmu hrát, což zvykem nebývalo. Ale i přesto se sešla fakt dobrá parta a žádná nevraživost na tréninku se nekoná, všichni zúčastnění makají naplno a věřím, že to v následujících měsících zúročíme. Jako cíl do této sezóny určitě vidím umístění na příčkách zajišťující play-up a následné zabojování o Národní ligu, tu bych si moc přál.

6) Jak ses k trénování vůbec dostal a jak dlouho působíš ve Slavii? A jdeme jako klub správným směrem?
Asi začnu tím, jak jsem se dostal do Slavie. Přišel jsem tuším někdy na podzim 2013, po proběhlé přípravě ještě v Chodově. V tehdy hodně nabitém kádru bych si nezahrál a bylo mi nabídnuto hostování v jiném klubu. Někdy touto dobou jsem zaregistroval nově vznikající Slavii a tak víceméně nebylo co řešit, společně s Honzou Horynou jsme kontaktovali Michala Blahovce a přišli na první tréninky. Nejdříve jsme mysleli, že jako junioři budeme hrát juniorskou soutěž, nicméně nás v kategorii bylo tak málo, že jsme místo toho hráli rovnou za muže. Takhle zpětně mi to přijde jako nejlepší krok, co jsem mohl udělat. Začal jsem pravidelně hrát, zkusil si dospělé soutěže a dostal se do super prostředí, ve kterém vlastně působím dodnes.
No a k trénování jsem se dostal spíš jako slepej k houslím. Někdy v zimě 2017 za mnou přišel Saša Mostýn, který zrovna zakládal slávistickou mládež s tím, že potřebuje asistenta buď k elévům nebo ke starším žákům. Příznám se, že jsem o trénování nikdy nepřemýšlel a spíš se mi do toho nechtělo, ale s trochou donucení jsem na to kývnul a hned po půlroce asistentování jsem dostal na starost celou kategorii, takže asi tak. Ale rozhodně nelituju, naopak jsem rád, že jsem do toho tenkrát šel.

Věřím, že správným směrem jdeme, i když s určitostí to budeme vědět až s odstupem času. Nicméně nic neroste do nekonečna a pokud se chceme vyvíjet i nadále, musíme se poprat s narůstajícími požadavky na kapacitu haly na Slavii, a hlavně také s rostoucími materiálními a provozními náklady, zvláště v dnešní době. Jsem si ale jistý, že společnými silami vše zvládneme. A třeba se i někdy dočkáme té své vlastní haly se zaplněnými tribunami :))

Díky moc za obsáhlý rozhovor a hodně štěstí na nadcházející sezóny!

(Navštíveno celkem 132x, dnes navštíveno 1x)